Mečoun se bude ženit!

Což není úplná novinka, pokud si někdo pamatuje můj článek, který jsem napsal před 3 lety. Požádal jsem tehdy na dovolené v Řecku a řekl bych, že to bylo docela povedené, romantika, východ slunce, popeláři, molo u moře a takový ty věci kolem.

Následně jsem nechal vývoj událostí na ní (čti: plánování svatby), což znamenalo, že se v této věci asi půl roku vůbec nic nedělo. Ne nadarmo má moje Snoubenka ve své rodině přezdívku Vrchní odkladač.

Na jaře 2024 mi došla trpělivost a jal jsem se to řešit já, takže jsem už vybral pár nabídek od míst, kde by se svatba dala provést, na několika místech jsme se dokonce byli i podívat.

Plán byl takový, že to bude spíš menší svatba, jenže kolem a kolem, Drahá má docela rozvětvenou rodinu, takže z její strany by bylo tak 40 lidí, z mé tak 10, a to bych ještě musel hodně přemýšlet :D

Asi vás nepřekvapí, že svatba pro 50 lidí není úplně levná záležitost. Mně to tedy překvapilo, protože TAKOVÝ prachy jen např. za rezervaci místa se mi opravdu dávat nechtěly, ale jak jsem s humorem říkal - vlastní svatba je velká věc, tu člověk zažije jen dvakrát, třikrát za život.

Jenže nám pak přišla zpráva od našeho pana domácího, u kterého jsme bydleli v pronájmu, že bude ten byt rekonstruovat a pak že se jako můžeme vrátit zpátky, ale za úplně jiné peníze. Byl to byt, ve kterém Milá vyrůstala, takže to náležitě oplakala a nakonec jsme začali hledat něco vlastního.

Přetočte 3 roky dopředu, během kterých jsme hledali, hledali, hledali, následně jsme po roce a půl našli a zhruba další rok rekonstruovali.

A tak se dostáváme k datu 31. 8. 2026, což je dnes a jsou to přesně 3 roky od mé vyšperkované žádosti o ruku.

Podle čínské tradice jing a jang je mužský prvek aktivní, zatímco ženský je pasivní. Co se našeho vztahu, je to jistě pravda, protože po třech letech musel opět přijít Mečoun s dotazem, co jako bude se svatbou.

Nakonec se dohodlo, že to pojmeme střídměji (přecejenom, s hypotékou na krku, kvůli které jsme museli utratit téměř veškeré celoživotní úspory, se na celý ekonomický aspekt situace dívá jinak i ženský prvek).

Takže u oltáře budeme asi jen my dva, svědci a možná fotograf. Oslaví se to pak asi na několikrát na různých místech s různými částmi rodiny, což trochu podkopává smysl svatební hostiny, kde se mají rodiny poznat, ale kdo by se s tím už plánoval, že (spoiler alert: já, a mně se do toho FAKT nechce).

Čili mám na vás dotaz: Kde v Praze je nějaké hezké levné místo, kde by se dal udělat obřad? :D Restaurace, památka, úřední místo... fantazii se meze nekladou.